Karačoňa - vánoce tu budou cobydup. Přeplněné obchody a supermarkety, nákupy, fronty , dárečky.Smysl oslav narození Ježiše Krista jaksi postrádá své kouzlo a hlavně pokoru.
V životě lidském jsou důležitější jiné věci - zdraví - sastipen , láska - kamiben, pokora - paťiv - úcta ke člověku. Rodina - famelija.
Když nám něco z toho chybí nebo to ztrácíme či definitivně jsme již ztratili - kouzlo vánoc se jaksi nekoná.
Náš život je jako pára nad hrncem, jsme obyčejnými smrtelníky. Jedno romské moudro - phurikano romano lav říká : " O dživipen hin sar chevalo, pharado gadoro - Život je jako děravá,roztrhaná košilka."
Pachtíme se a honíme za pozlátkem mamonu, nadbytku a falše.
Narození Páně,jež o vánocích slavíme nás upozorňue, že : Ježíš se narodil ve chlévě, na seně. Bohatí odmítli poskytnout azyl těhotné Panence Marii,až se našlo místo mezi dobytkem.
Mocní tohoto světa zapomínají na tento fakt a život člověka nemá žádnou cenu. Denně umírají stovky, tisíce lidí o hladu, ve válkách a v nenávisti.
Přitom stačí málo, aby se člověk zamyslel ,ohlédl se a podíval se do zrcadla. Jestli ten jeho obraz je opravdu ten, který si zaslouží úctu, místo na slunci a právo rozhodovat o životě druhých.
V tom obraze lze zhlédnout - nenávist - phujiben, zášť a pohrdání vůči chodobě, vůči jiným, byť barvou pleti odlišným lidem.
Mamon, honění se za majetkem, křečkování a výsměch jsou dnešním každodenním chlebem tohoto světa.
Hrstka bohatých rozhoduje o bytí a nebytí většiny.
Je čas se zastavit - te ačhel a zamyslet se - te gondoľinel.
Proč majorita ponižuje jiné menšiny a nerespekuje jejich odlišnost a přirozenost?Proč Romové jsou hluční, kradou a dělají bugr?Proč mocní tohoto nemocného světa ho nechtějí uzdravovat, ale naopak, přispívají k jeho zkáze.
Kam se ztratila lidská důstojnost, solidarita, úcta a respekt, pokora ?
Není nutné složité hledání. Odpovědi jsou v naší minulosti.
Naši dědové chodívali o vánocích navštěvovat své sousedy , zahráli jim koledy a vinšovali.
" Vinšujem, vám, vinšujem, milí gazdové - štěstí, zdraví vašemu domu.
Bůh vás opatruj, zdravíčko, bohatství a sílu celého nového roku.
Jako ta naše černá země, ať jste silní a bohatí, ta nás živí,sílu dává.
Zdraví ať jste jako rybičky v tej studenej vodičce,
nemoc ať k vám cestu nenajde .
V Novém roce hojnosti, to vám přejem
z Boží milosti."
V každé romské osadě žili hudebníci - lavutara . Co Rom, to lavutaris platí i dnes.
Tímto krásným vinšem si sousedi přáli k vánocům.
Nic z toho dobrého se ještě neztratilo. Věřím v lidskou moudrost a v lidství - manušiben.
Zastavme se a přemýšlejme o tom, jak žili naši předkové pospolu.
Jde to i v dnešní " špatné " době. Jen trošičku snahy na obou stranách.
To, co přáli mí dědové svým sousedům si vám dovoluji popřát i já.
Bachtalo dživipen - šťastný život,
loš,lovore,sastipen - radost,penízky,zdravíčko.
Ať vás poslouchá srdíčko.
Je červené jako ta naše krev. Lolo sar amaro rat.
Opusťme vzájemný hněv,
nejen o vánocích.
Buďme k sobě dobří jako chléb.
Toť tělo Kristovo.
Našeho pána Ježíšovo.
